Denně jezdíme prakticky po větší části naší republiky. Severní, jih, střed atd… a musíme Vám říct jedno, že je již dnes naprostý standard, že Vám majitelé, které si Vás pozvou na čištění vrtané studni, neudělají ani kávu/čaj. Skutečně. A to samozřejmě neplatí jen u nás. To platí u řemesel všeobecně. Dříve naprosto běžná věc. Dříve dokonce byla naprosto běžná věc i oběd. Dříve si lidé tak nějak vážili toho, že si na něj kdokoliv udělal čas a přijeli jim pomoc (i dříve se platilo penězi) A oběd – to se nám stává do roka maximálně 2x, že nás někdo s tímto překvapí. A dnes se to zrovna stalo. Louňovice pod Blaníkem a pan Mgr. Doubek se svou ženou, manželé již oba v důchodu, pan Doubek celý život učil na učilišti – a trápil je zanesený vrt. Ten jsme profesionálně vyčistili a za to jsme dostali naprosto výborný oběd. Domácí poctivý hovězí vývar s kapáním a dále vepřo knedlo zelo – samozřejmě domácí bramborový knedlík.
Proč to píši?
Není to něco, co vůbec vyžadujeme, v žádném případě, ale věřte, že nás to vždy potěší. Je to pro nás tak hezké gesto, že jsem si říkal, že by si tohle lidé mohli uvědomit. A víte co? Jako překvapili majitelé nás, my jsme je za to překvapili tím, že jsme jim dali lepší cenu, než bylo předem domluvené. Vzájemně jsme si udělali hezký den.
Je to samozřejmě dáno tím, že je to „stará“ škola, tihle lidé ale až nás navždy opustí, nevím, jaké to pak bude… žijeme už skutečně v době, kdy si každý říká, dostal zaplaceno a hotovo… to je samozřejmě pravda, ale kde je ta lidskost?
Zkusme se nad tím zamyslet…
Tímto bychom chtěli manželům Doubkovým ještě jednou s veškerou úctou poděkovat, paní je fantastická kuchařka, bylo to skvělé. Není divu, že je s ní pan Doubek přes 50 let 🙂
